Nejúspěšnější čeští trenéři v zahraničí

Proč nám chybí export šampionů

Český fotbal trpí tím, že talent se šíří jen po domácích stadioncích, a to jako by se držel na špinavém hřišti. Místo toho, aby se naši taktici rozlévaly po celém světě, zůstávají uvnitř hranic – a to není jen ztráta prestige, ale i peněz. Mimochodem, podívej se na ceskyfotbal.com a uvidíš, kolik se v tom debatí.

Jak se český talent proplétá po světě

Jeden trenér, dva roky – a najednou má za sebou ligu v Saúdské Arábii a dvacet tisíc fanoušků, kteří už neslyší jen „Česko“ v telefonu. To není náhoda, to je výsledek tvrdé práce, přizpůsobivosti a schopnosti mluvit jazykem výsledků. A tady je proč: když víš, že můžeš připravit tým, který překoná i ty největší hvězdy, pak se otevřou dveře, kde jindy byly zdi.

Karel Jarolím – z Prahy do Saúdské arábie

Jarolím se nepřihlásil na tréninkové kurzy v Riyadhu, on je tam utekl s taktikou jako s pytlem písku – rychle, drsně, a přitom s elegancí. Přinesl si do desítky týmů moderní pressing, vdechl do hráčů ducha „vyhrát za každou cenu“ a výsledek? Tři po sobě jdoucí tituly a spousta narážek na “český kouzlo”. Místo aby se chlubil v češtině, radšeli se v arabštině – a tak se jeho jméno šíří rychleji než pouštní vítr.

Petr Rada – od Brna k úspěchu v Arménii

Rada nikdy nechtěl být jen trenérem, chtěl být architektem úspěchu. V Jerevanu zorganizoval takový útok, že soupeřům připadal jako balet, jen s koulemi místo baletu. Dva roky, dva ligové poháry, a pak se vrátil domů jako hrdina. Všichni v Brně teď mluví o tom, jak dokázal zarmoutit a zároveň rozesmát fanoušky arménské ligy.

Tomáš Vondráček – nováček v polské Ekstraklassě

Vondráček přijal výzvu v Gdaňsku, kde jeho tým sčítal víc chyb než body. On neřekl „nedá se“, jen přidal dva tréninkové zápasy a přehodil formaci jako šachový mistr. O dva měsíce později už fanoušci volali jeho jméno při každém gólu, a on dostal poděkování od samotného trenéra lize. Krátký úspěch, ale tvrdý dopad.

Co z toho tě naučí

Jasně, že český trenérské DNA není jen o zimu a černých košilích. Je to o rychlém přizpůsobení, o tom, že výsledek jde před slovy, a o tom, že pokud chceš být mezi těmi, co mění hru i za hranicemi, musíš se vrhnout s plnou silou i na neznámý trávník. Takže otevři si e‑mail, napiš trenérovi, který má zahraniční zkušenost, a požádej ho o radu – rychle, jasně, bez otázek.